Narodila jsem se čtyřicet
šest let po ukončení devatenáctého
století a přesně
devět
měsíců
po skončení
druhé světové
války. Jak je patrné z mé první fotografie, kde ležím na
stole s háčkovanou
dečkou
v ložnici rodičů na Pankráci, v ulici U
Sovětské
školy, netvářím se příliš
nadšeně.
Nevím, zda jsem si na houbách mohla vybrat, komu se narodím,
zda jsem dostala několik
přidělených
adres, ale asi jsem tuto možnost neměla.
Přistála
jsem tedy do rodiny, kde už jednu dceru měli
a jak je na fotografii vidět, nebudu to s ní mít
lehké. Na její tváři se zračí
radost a smích, ale za zády ukrývá svoji panenku.
Bylo mi souzeno dočkat
se i století jedenadvacátého a jak stárnu, stal se ze mě
ukázkový nostalgik. Celý život bydlím v Praze v různých
čtvrtích,
vidím, jak se Praha mění nevídanou rychlostí,
jak zmizely a mizí její domy, někdy i ulice a celá předměstí.
Na jejich místech vzniká Praha pro jinou generaci a Praha už
není moje.
Zjistila jsem, že některá
zmizelá místa nejsou vůbec zdokumentována a když, tak velmi
povrchně.
Rozhodla jsem se, že se pokusím o mapování tváře
Nuslí, Pankráce, Michle, Krče, Vyšehradu, tak jak
vypadaly v době mého dětství
a mládí, ať
už s fotografickou dokumentací nebo jen popisnou. Nečekejte
moc velká historická data, budou to fakta viděna
mýma očima,
zároveň
s příhodami
z mého dětství a mládí, psané s nadhledem lehkým
perem - co to plácám - lehkou klávesnicí.
Pro koho? Nejen pro
sebe, ale třeba
právě
pro vás.
V případě, že se Vám nějaké údaje,
materiály nelíbí, protože se dotýkají Vaší osoby či rodiny,
nebo se domníváte, že jsem někde porušila autorská práva,
neprodleně mi tuto skutečnost, prosím, sdělte. Tento
materiál bude ihned ze stránek odstraněn.
